Vítáme Vás na stránkách naÅ¡í knihovny
Trocha obecní historie:
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1239, když král Václav I. vymÄ?nil vesnici za osadu BeneÅ¡ovice u StÅ?íbra. Ten v roce 1235 cestoval se svou družinou na Å?íÅ¡ský snÄ?m v Augsburgu, zastavil se v kladrubském kláÅ¡teÅ?e, aby si vypůjÄ?il od zdejÅ¡ího opata na cestu a na dary pro císaÅ?e Ä?ástku 200 hÅ?iven, to je pÅ?ibližnÄ? 50 kg Ä?istého stÅ?íbra. Za tuto půjÄ?ku se král rozhodl vÄ?novat kláÅ¡teru ves BeneÅ¡ovice, o jejíž vlastnictví zÅ?ejmÄ? opat sám již dÅ?íve usiloval. Tento dar vÅ¡ak musel Václav I. pochopitelnÄ? nejprve projednat s dosavadním majitelem, tedy proboÅ¡tem Epponem, a tak k definitivnímu darování BeneÅ¡ovic doÅ¡lo teprve vydáním skuteÄ?né darovací listiny dne 20. Å?íjna 1239 v Regensburgu. V listinÄ?, psané královským notáÅ?em Vilémem a opatÅ?ené královskou peÄ?etí, se také popisuje, jak král odÅ¡kodnil proboÅ¡ta Eppona za odebrané BeneÅ¡ovice tím, že do vlastnictví kaple sv. VavÅ?ince ve Staré Plzni daroval nedalekou ves Šťáhlavy.
Krátké období, zhruba půl století, patÅ?ily Šťáhlavy k nové Plzni, která byla založena roku 1295 za vlády Václava II. Do poloviny 15. století byl pak Å¡Å¥áhlavský majetek v držení vladyků. Prvním byl v roce 1318 jakýsi Beneda a dalÅ¡ími pak MareÅ¡, JeÅ¡ek, Hynek a VyÅ¡emír. V té dobÄ? byly ke Šťáhlavům pÅ?ipojeny vsi Lhůta, Kamýk a Neslívy. Od poloviny 15. století náležela obec rodu Doupovců z Doupova, kteÅ?í jednotlivé díly Šťáhlav sjednotili a nechali v místÄ? dneÅ¡ní zahrady patÅ?ící k restauraci "U RadynÄ?" postavit tvrz.
V roce 1539 prodali Doupovci Šťáhlavy s tvrzí, dvorem, pustým hradem Lopatou a vesnicemi Šťáhlavice, NezbavÄ?tice, Sedlec, Lhůta, Neslívy, NezvÄ?stice, Žákava a Nevid, urozenému panu JiÅ?íku KokoÅ?ovcovi z KokoÅ?ova za 6 000 kop míÅ¡eÅ?ských grošů. Ten pak dále zvÄ?tÅ¡il svůj majetek o ves Radyni a Plzenec, které v roce 1561 odkoupil od ZdeÅ?ka ze Å ternberka. Pan JiÅ?ík v průbÄ?hu nÄ?kolika let založil dalÅ¡í dvory a lze jej tedy právem považovat za zakladatele Å¡Å¥áhlavského panství, které po jeho smrti spravovali jeho dva synové. První z nich Karel KokoÅ?ovec postavil v roce 1548 na Å¡Å¥áhlavské návsi novou tvrz, kterou nechal pozdÄ?ji rozÅ¡íÅ?it v renesanÄ?ní zámek. Druhý ze synů se svou manželkou Dorotou TýÅ?ovskou vystavÄ?l nad zámkem kapli sv. VojtÄ?cha, jež je stÅ?ední Ä?ástí dneÅ¡ního kostela. V roce 1710 prodal jejich vnuk Jan JindÅ?ich celé rozsáhlé panství Antonii JosefínÄ? Ä?ernínové, hrabÄ?nce z Chudenic, za 260 tisíc zlatých. Její pÅ?íbuzný hrabÄ? HeÅ?man Jakub Ä?ernín, následující vlastník panství, dal zámeckou kapli sv. VojtÄ?cha v roce 1762 rozÅ¡íÅ?it na chrám. V roce 1782 bylo pak zámku pÅ?istavÄ?no jižní kÅ?ídlo. ObÄ? tyto stavby byly již postaveny ve slohu barokním. Dosavadní filiální chrám byl v roce 1813 pÅ?emÄ?nÄ?n HeÅ?manovým synem Janem VojtÄ?chem Ä?ernínem ve farní kostel, jenž proslul svými tÅ?emi kopulemi.
Jan VojtÄ?ch Ä?ernín z Chudenic (1745–1816) byl nejvyÅ¡Å¡ím lovÄ?ím Ä?eského království a v letech 1784 až 1789 dal v klasicistním slohu postavit na jižním svahu vrchu Boru honosný lovecký zámeÄ?ek Waldschloss v klasicistním slohu. V pozdÄ?jÅ¡í dobÄ? byl zámeÄ?ek pÅ?ejmenován na Kozel, za tento název vdÄ?Ä?í podle povÄ?sti pohanskému zvyku starých Slovanů, kteÅ?í v tÄ?chto místech obÄ?továvali v dobÄ? jarní rovnodennosti na usmíÅ?ení bohů a v nadÄ?ji na dobrou úrodu kozla.
StavbÄ? hlavní zámecké budovy na obdélníkovém půdorysu kolem ústÅ?edního dvora velel málo známý pražský stavitel Václav Haberditz. V polovinÄ? devadesátých let 18. století dal hrabÄ? Ä?ernín rozÅ¡íÅ?it zámek o dvÄ? dvojice budov. Návrh a plány pro nÄ? vypracoval vynikající Ä?eský architekt Ignác Jan Nepomuk Palliardi, který rozÅ¡íÅ?il původní jednoduchou zámeckou dispozici na vÄ?tÅ¡í stavební komplex. V souÄ?asné dobÄ? patÅ?í zámek Kozel pod správu Památkového ústavu v Plzni a souÄ?asnÄ? mezi nejnavÅ¡tÄ?vovanÄ?jÅ¡í objekty západních Ä?ech.
Na konci 18. století byly Šťáhlavy jako centrum rozsáhlého dominia nejvÄ?tÅ¡í obcí Západních Ä?ech. Žilo zde tehdy 810 obyvatel v 92 domech, a proto zde také v roce 1794 byla postavena obecní Å¡kola.
V roce 1816 po smrti J.V.Ä?ernína zdÄ?dil panství Å¡Å¥áhlavské jeho pÅ?íbuzný Kristián z ValdÅ¡tejna a Vartenberka. V této dobÄ? byly Šťáhlavy dominiem, neboli vrchnostenským úÅ?adem, který vykonával soudní moc nad poddanými obcemi. SouÄ?ástí Å¡Å¥áhlavského dominia bylo padesát vsí a dvorů, jednalo se o "soudní okres". Dne 3. Ä?ervna roku 1850 pÅ?estaly plnit v obci patrimoniální úÅ?ady (právní a soudní úÅ?ad) svou funkci. Šťáhlavské panství bylo rozdÄ?leno do tÅ?í soudních okresů, Šťáhlavy pÅ?ipadly k Rokycanům, Plzenec k Plzni a Šťáhlavice k Blovicím.
Na podnÄ?t starosty MUDr. Antonína Ä?ížka, byl v obci v roce 1885 založen Odbor ústÅ?ední matice Å¡kolské, roku 1893 Záloženský spolek a v roce 1909 TÄ?locviÄ?ná jednota Sokol. K jednomu z nejstarÅ¡ích spolků v obci patÅ?il Sbor dobrovolných hasiÄ?ů založený v roce 1884.
Druhá svÄ?tová válka byla v obci definitivnÄ? ukonÄ?ena 7. kvÄ?tna 1945 pÅ?íjezdem americké armády. V roce 1947 byly Šťáhlavy pÅ?iÅ?azeny k okresu PlzeÅ? – venkov a v roce 1960 po novém státoprávním uspoÅ?ádání Ä?SR vznikl ZápadoÄ?eský kraj s deseti okresy a Šťáhlavy, Šťáhlavice a NezbavÄ?tice se staly slouÄ?enou obcí v novÄ? vzniklém okresu PlzeÅ?-jih. Pod ten obec patÅ?ila až do konce roku 2006. Od 1. ledna 2007 patÅ?í Šťáhlavy pod okres PlzeÅ?-mÄ?sto.