Šťáhlavy

   Vítáme Vás na stránkách naší knihovny

 Trocha obecní historie:

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1239, když král Václav I. vym?nil vesnici za osadu Benešovice u St?íbra. Ten v roce 1235 cestoval se svou družinou na ?íšský sn?m v Augsburgu, zastavil se v kladrubském klášte?e, aby si vypůj?il od zdejšího opata na cestu a na dary pro císa?e ?ástku 200 h?iven, to je p?ibližn? 50 kg ?istého st?íbra. Za tuto půj?ku se král rozhodl v?novat klášteru ves Benešovice, o jejíž vlastnictví z?ejm? opat sám již d?íve usiloval. Tento dar však musel Václav I. pochopiteln? nejprve projednat s dosavadním majitelem, tedy proboštem Epponem, a tak k definitivnímu darování Benešovic došlo teprve vydáním skute?né darovací listiny dne 20. ?íjna 1239 v Regensburgu. V listin?, psané královským notá?em Vilémem a opat?ené královskou pe?etí, se také popisuje, jak král odškodnil probošta Eppona za odebrané Benešovice tím, že do vlastnictví kaple sv. Vav?ince ve Staré Plzni daroval nedalekou ves Šťáhlavy.

Krátké období, zhruba půl století, pat?ily Šťáhlavy k nové Plzni, která byla založena roku 1295 za vlády Václava II. Do poloviny 15. století byl pak šťáhlavský majetek v držení vladyků. Prvním byl v roce 1318 jakýsi Beneda a dalšími pak Mareš, Ješek, Hynek a Vyšemír. V té dob? byly ke Šťáhlavům p?ipojeny vsi Lhůta, Kamýk a Neslívy. Od poloviny 15. století náležela obec rodu Doupovců z Doupova, kte?í jednotlivé díly Šťáhlav sjednotili a nechali v míst? dnešní zahrady pat?ící k restauraci "U Radyn?" postavit tvrz.

V roce 1539 prodali Doupovci Šťáhlavy s tvrzí, dvorem, pustým hradem Lopatou a vesnicemi Šťáhlavice, Nezbav?tice, Sedlec, Lhůta, Neslívy, Nezv?stice, Žákava a Nevid, urozenému panu Ji?íku Koko?ovcovi z Koko?ova za 6 000 kop míše?ských grošů. Ten pak dále zv?tšil svůj majetek o ves Radyni a Plzenec, které v roce 1561 odkoupil od Zde?ka ze Šternberka. Pan Ji?ík v průb?hu n?kolika let založil další dvory a lze jej tedy právem považovat za zakladatele šťáhlavského panství, které po jeho smrti spravovali jeho dva synové. První z nich Karel Koko?ovec postavil v roce 1548 na šťáhlavské návsi novou tvrz, kterou nechal pozd?ji rozší?it v renesan?ní zámek. Druhý ze synů se svou manželkou Dorotou Tý?ovskou vystav?l nad zámkem kapli sv. Vojt?cha, jež je st?ední ?ástí dnešního kostela. V roce 1710 prodal jejich vnuk Jan Jind?ich celé rozsáhlé panství Antonii Josefín? ?ernínové, hrab?nce z Chudenic, za 260 tisíc zlatých. Její p?íbuzný hrab? He?man Jakub ?ernín, následující vlastník panství, dal zámeckou kapli sv. Vojt?cha v roce 1762 rozší?it na chrám. V roce 1782 bylo pak zámku p?istav?no jižní k?ídlo. Ob? tyto stavby byly již postaveny ve slohu barokním. Dosavadní filiální chrám byl v roce 1813 p?em?n?n He?manovým synem Janem Vojt?chem ?ernínem ve farní kostel, jenž proslul svými t?emi kopulemi.

Jan Vojt?ch ?ernín z Chudenic (1745–1816) byl nejvyšším lov?ím ?eského království a v letech 1784 až 1789 dal v klasicistním slohu postavit na jižním svahu vrchu Boru honosný lovecký záme?ek Waldschloss v klasicistním slohu. V pozd?jší dob? byl záme?ek p?ejmenován na Kozel, za tento název vd??í podle pov?sti pohanskému zvyku starých Slovanů, kte?í v t?chto místech ob?továvali v dob? jarní rovnodennosti na usmí?ení bohů a v nad?ji na dobrou úrodu kozla.

Stavb? hlavní zámecké budovy na obdélníkovém půdorysu kolem úst?edního dvora velel málo známý pražský stavitel Václav Haberditz. V polovin? devadesátých let 18. století dal hrab? ?ernín rozší?it zámek o dv? dvojice budov. Návrh a plány pro n? vypracoval vynikající ?eský architekt Ignác Jan Nepomuk Palliardi, který rozší?il původní jednoduchou zámeckou dispozici na v?tší stavební komplex. V sou?asné dob? pat?í zámek Kozel pod správu Památkového ústavu v Plzni a sou?asn? mezi nejnavšt?vovan?jší objekty západních ?ech.

Na konci 18. století byly Šťáhlavy jako centrum rozsáhlého dominia nejv?tší obcí Západních ?ech. Žilo zde tehdy 810 obyvatel v 92 domech, a proto zde také v roce 1794 byla postavena obecní škola.

V roce 1816 po smrti J.V.?ernína zd?dil panství šťáhlavské jeho p?íbuzný Kristián z Valdštejna a Vartenberka. V této dob? byly Šťáhlavy dominiem, neboli vrchnostenským ú?adem, který vykonával soudní moc nad poddanými obcemi. Sou?ástí šťáhlavského dominia bylo padesát vsí a dvorů, jednalo se o "soudní okres". Dne 3. ?ervna roku 1850 p?estaly plnit v obci patrimoniální ú?ady (právní a soudní ú?ad) svou funkci. Šťáhlavské panství bylo rozd?leno do t?í soudních okresů, Šťáhlavy p?ipadly k Rokycanům, Plzenec k Plzni a Šťáhlavice k Blovicím.

Na podn?t starosty MUDr. Antonína ?ížka, byl v obci v roce 1885 založen Odbor úst?ední matice školské, roku 1893 Záloženský spolek a v roce 1909 T?locvi?ná jednota Sokol. K jednomu z nejstarších spolků v obci pat?il Sbor dobrovolných hasi?ů založený v roce 1884.

Druhá sv?tová válka byla v obci definitivn? ukon?ena 7. kv?tna 1945 p?íjezdem americké armády. V roce 1947 byly Šťáhlavy p?i?azeny k okresu Plze? – venkov a v roce 1960 po novém státoprávním uspo?ádání ?SR vznikl Západo?eský kraj s deseti okresy a Šťáhlavy, Šťáhlavice a Nezbav?tice se staly slou?enou obcí v nov? vzniklém okresu Plze?-jih. Pod ten obec pat?ila až do konce roku 2006. Od 1. ledna 2007 pat?í Šťáhlavy pod okres Plze?-m?sto.

 
aktualizováno: 2.6.2020